Jdi na obsah Jdi na menu
 


 


 

UNION CERHOVICE


 

1.Založení oddílu kopané v Cerhovicích


 

Jeden ze zakladatelů oddílu kopané v Cerhovicích Vojtěch Špott st. Se ve vzpomínkách vrací do doby svého dětství: „ Jako dvanáctiletí kluci jsme hrávali fotbal za radnicí – na tržišti. Spolu s Josefem Karkošem a dalšími kluky jsme si postavili branky v cestě. Kolikrát nám přelétl míč do sousedních zahrad! Co se nás tenkrát kvůli tomu naproháněl starý Procházka!“

Nadšení pro fotbal mladým zůstalo, a tak 27. listopadu roku 1929 založili v hostinci Na Růžku čp. 94 fotbalový klub Union Cerhovice. Červenobílé slavistické košile ušila hráčům paní Věra Špottová.


 

Složení 1. výboru:

Josef Červenka – předseda

Josef Špott – místopředseda

Josef Kučera – jednatel

František Sak – pokladník

Vojtěch Špott – kapitán mužstva a vedoucí B mužstva


 

Aby se mohl fotbal provozovat, bylo nutné shánět vhodný pozemek. Hrávalo se u Bouchalky a přicházelo jsem hodně diváků. Několik zápasů bylo sehráno na zahradě u Mayerů. Pak nabídla obec fotbalovému klubu pozemek u lesa ( dnes U lavičky). Prostředí bylo sice pěkné, lae na tak kamenitém pozemku se fotbal hrát nedal. V roce 1932 získali fotbalisté vhodný pozemek u školy a zřídili na něm fotbalové hřiště,které funguje na stejném místě dodnes.


 

2. Činnost oddílu za války a v poválečném období


 

Za druhé světové války v letech 1938-1941 se pravidelná soutěž nehrála. Mužstva si mezi sebou domlouvala pouze přátelská utnání.

Mecenášem klubu byl za války továrník Stanislav Matoušek.

V roce 1944 se utvořil nový fotbalový výbor.

V tomto období hrálo naše mužstvo ve IV. Třídě. Na zápasy se jezdilo do Terešova, Siré, Cheznovic, Olešné, Mýta, Zaječova, Strašic, Podmokel aj., tedy dosti daleko, když vezmeme v úvahu, že jediným dopravním prostředkem bylo kolo, nebo žebřiňák tažený koňmi.


 

Na tuto dobu vzpomíná jeden z bývalých hráčů Miloslav Bulín: „ Začátky byly těžké. Hráči neměli dresy ani kopačky,ale hrát se chtělo. Kučera jako bankovní úředník měl v Praze známost u firmy „Fanta.“ Protože sehnat nové kopačky bylo nemožné, přivezl Kučera z Prahy staré. Byly i o dvě až tři čísla větší a tak jsme si vycpali špičky papírem a už se hrálo. Dresy jsme měli nové,bílé. Ty nám upletl v Pětidomí pan Karásek z bílé příze, kterou jsme dostali od továrníka p. Matouška.“

     

3.L 3.Léta padesátá a šedesáta v historii oddílu


 

V letech 1951 – 1953 se upravovala plocha hřiště. Celý povrch byl stržen, částečně srovnán, odvodněn a pak znoivu položen.

V letech 1953-1960 hrálo mužstvo nejnižší soutěž na okrese. Byla to léta, kdy se u nás kopané nedařilo, přesto že hráčská základna byla veliká.

Největšího úspěchu dosáhlo družstvo dorostenců,když v letech 1957-1958 postoupilo do krajského přeboru.

V roce 1967 postoupila A mužstvo do III.třídy. V následujícím roce bylo mužstvo doplněno hráči z dorostu a podařilo se jim postoupit do okresního přeboru. V sezoně 1969-1970 postoupilo mužstvo o další soutěž a to do I.B třídy krajského přeboru. To byla také nejvyšší soutěž kterou kdy naše první mužstvo hrálo. V I.B třídě jsme sehráli ještě sezonu 1970-1971 a potom sestoupili zpět do okresního přeboru.


 

4. Sedmdesátá až devadesátá léta